Zima
Co k ní dodat snad jen, že je kosa 2006
» autor: umělec2 |
Zima
Sedíš a dlouho.
Moc se nehýbeš.
Nepřichází znenadání, ale postupně.
Teď už tu je.
Radost z ní nemám, musím to tady sdílet s ní.
Ani jí není moc teplo.
Kdyby bylo, přitulil bych se k ní.
Čekám, až odejde, vůbec se jí nechce.
Říkám jí, že na ni nemám čas.
Ona říká, že ji to nevadí, klidně si prý počká.
Už se nemůžu dočkat, až odejde.
Neodchází.
Nezbývá mi nic jiného, než se k ní přitulit.
Nepomáhá to, jen přestávám vnímat.
Kamsi mne bere sebou.
Je tam teplo.
Není.
Jen ho už nepotřebuji.
Sedíš a dlouho.
Moc se nehýbeš.
Nepřichází znenadání, ale postupně.
Teď už tu je.
Radost z ní nemám, musím to tady sdílet s ní.
Ani jí není moc teplo.
Kdyby bylo, přitulil bych se k ní.
Čekám, až odejde, vůbec se jí nechce.
Říkám jí, že na ni nemám čas.
Ona říká, že ji to nevadí, klidně si prý počká.
Už se nemůžu dočkat, až odejde.
Neodchází.
Nezbývá mi nic jiného, než se k ní přitulit.
Nepomáhá to, jen přestávám vnímat.
Kamsi mne bere sebou.
Je tam teplo.
Není.
Jen ho už nepotřebuji.
Tipů: 11
» 13.12.11
» komentářů: 7
» čteno: 949(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 13.12.2011 - 19:06
Pěkná! Ale opatrně s tou zimou, já ještě nedodělal fasádu! :o)) ST!
» 15.12.2011 - 19:21
Je to OK a líbí se mi! Až na těch pět posledních slov, ty bych vypustil a bylo by to paradoxní zakončení. Ale budiž. I tak ¨T¨ :-o)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Ahoj, říkám manželce | Následující: Oko boty bláto a Odjezd a skleróza