Přestože vím ...

Já vím, že víš
a ty víš, že vím,
tak snad to oba víme
a tím slova zbytečná možná ušetříme.

Je pěkné mluvit pohledem,
dotykem dlaně, úsměvem.
I mlčet spolu může hezké být
a pro někoho těžké tohle docenit.

Příjemné zdá se také být,
některá milá slova vyslovit.
A těch slůvek, co potěší,
je jistě celá hromada.
Kdo si myslí, že to nic neřeší,
tomu je marná každičká rada.

I když vím, že víš, že vím,
ta slůvka taky ráda uslyším ...

A ty určitě taky ...